Voňavé (na)dělení
Když se vaše práce stane nutným zlem, je to nadělení. A je na vás, zda se rozhodnete pro změnu s vůní lepších zítřků.
| Kategorie: | Knihy |
|---|
Hlavní hrdinkou žena v mezní životní situaci, postavená před problémy, se kterými si musí poradit prakticky zcela sama.
Ve Voňavém (na)dělení se setkáváme s typickou obětí bossingu, ženou, která po mnoha letech opouští zaměstnání, protože dál nemůže snášet ataky svého nadřízeného. Procházíme s ní etapami velkého nadšení z nově nabyté svobody, těšení se na lepší příští, následujeme ji na Úřad práce i na pracovní pohovory a propadáme spolu s ní do beznaděje.
Podaří se zralé ženě s dospělými dětmi nalézt pevnou půdu pod nohama? Umírá skutečně naděje poslední?
Ukázka z knihy:
"Nevečeřím," zavolala jsem večer na mámu z obýváku a ani jsem do kuchyně raději nešla. "Dám si jenom podmáslí."
V kuchyni bylo ticho. Chvíli jsem čekala, že mi máma něco nabídne. Pak jsem čekala, že přijde za mnou a bude mě přemlouvat. Nakonec jsem počítala s tím, že mi talíř s jídlem prostě přinese.
S předstíraným zájmem jsem listovala televizním programem, ani jsem si nevšimla, že už je starý. Z kuchyně jsem uslyšela cinknutí příboru a za chvíli tekoucí vodu. To už je máma po večeři: Najedla se sama? Beze mne?
"Budeš to pít rovnou z té krabice nebo chceš hrnek?" zeptala se mě po chvíli, když stála nade mnou a v ruce držela papírový karton s nápisem podmáslí. Udiveně jsem na ni pohlédla. Chtěla jsem něco namítnout, ale ona mě předběhla.
"Mám z tebe radost. Ale že ti to teda trvalo."
Pozdě večer jsem v posteli myslela na Petra. Tenkrát jsme byli mladí a krásní. A štíhlí. A teď? Jak vlastně Petr vypadá teď? Najdu si ho na facebooku, napadlo mě a uvědomila jsem si pocit hladu. Máma už dávno spala. Potichu jsem se vykradla zpod peřiny a šla na průzkum do ledničky. Pár plátků anglické slaniny s rohlíkem mne uspokojilo natolik, že jsem usnula hned, jakmile jsem se vrátila zpátky do postele.